Přejete si odebírat
novinky?

Newsletter ▼Newsletter ▲
Česká pošta

Zelená linka: 800 223 000

Příběhy úspěšných

Práci na poště beru jako životní poslání...

Vystudoval obchodní akademii v Liberci. Po maturitě v roce 2004 začal pracovat na České poště jako balíkový doručovatel. Po osmi letech se vypracoval na pozici směnaře a potom vedoucího oddělení. Dnes pracuje Tomáš Polreich jako vedoucí depa Mladá Boleslav. Doma v Liberci má přítelkyni, malou dceru, a když má čas, věnuje se sportu.

V době, kdy jsem maturoval, jsem zvažoval, kterým směrem se vydat. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že budu studovat pedagogickou fakultu a dokonce jsem složil zkoušky na aprobaci technická výchova a matematika a nastoupil do prvního ročníku. Nejsem studijní typ, chtěl jsem spíš do praxe, mezi lidi a ne mezi skripta. Táta mi navrhnul, abych šel pracovat na poštu.

Co dělají rodiče?  
Maminka je ekonomka, táta je ekonom. Seznámili se, když studovali na Vysoké škole ekonomické. Ani jsem nepřemýšlel, co budu studovat po základní škole, prostě jsem šel na ekonomickou školu, přesněji řečeno na obchodní akademii. Že budu pracovat jednou na poště, to mě nenapadlo ani omylem.

Váš otec zná práci na poště? 
No aby ne! Pracuje na poště už skoro čtyřicet let! Byl manažer obvodu v Liberci a před třemi lety nastoupil jako manažer obvodu Jablonec nad Nisou.

Takže jablko nepadlo daleko od stromu? 
Jak je vidět, u mě v rodině ne. V době, kdy jsem se rozhodoval, byla velká nouze o práci, byla obrovská nezaměstnanost a dostat se na poštu bylo umění. Táta za mě musel ztratit slovo, aby mě přijali v Liberci jako balíkového doručovatele. Absolvoval jsem seznamovací pohovor a byl jsem přijatý. Za moji kariéru vlastně může vedoucí Depa Liberec Michal Baloun, kterému patří poděkování.

Jaké byly první dny v nové práci? 
První dny jsem si říkal, že to nevydržím, měl jsem zaječí myšlenky. Naštěstí jsem je nikdy nerealizoval. To víte, byl jsem mladý kluk a moje představy o práci i finančním ohodnocení byly jiné. Ale práci jsem hodně brzy přišel na chuť a jsem rád, že mě to chytilo a že jsem vydržel. Na pozici balíkového doručovatele jsem byl osm let.

Co vás na té práci, jak vy říkáte, chytilo? 
Nejvíc asi práce s lidmi a mezi lidmi. Měl jsem ohromný pocit spokojenosti, že dělám práci dobře a že ostatní jsou se mou spokojeni. Bavilo mě pracovat v terénu a navíc jsem se dostal do příjemného týmu skvělých a pohodových lidí.

Jak jste se, coby „Liberečák“ dostal do Mladé Boleslavi? 
Nebylo to ze dne na den. Osm let jsem pracoval jako balíkový doručovatel, potom jako směnař listovního dodání, potom jako směnař a potom jako vedoucí oddělení na depu. Koncem roku 2017 bylo vyhlášeno výběrového řízení na vedoucího depa v Boleslavi, tak jsem to bral jako skvělou šanci a výzvu pracovat na pozici, kde budu mít možnost něco změnit. Vyhrál jsem výběrové řízení a v lednu 2018 jsem nastoupil.

Co vás na práci nejvíce baví? 
Já to beru jako životní poslání. Myslím si, že děláme pro lidi velkou práci a službu, která je kvalitní. Spousta lidí to tak nevnímá a v médiích se objevují zprávy, že jsme špatní, a že to nefunguje a takové věci. Ale já si myslím, že fungujeme dobře a že by Český stát bez České pošty nemohl fungovat.

Co vnímáte jako nejtěžší na vaší práci? 
V současné době je to personální situace. Když máme lidi, tak si s tou situací dokážeme poradit, můžou být lidé horší i lepší. Ale když nemáme lidi, tak to je těžké.

Jak motivujete svoje lidi k lepší práci? 
Motivace finanční je jasná, ale těch peněz není tolik. Takže pro nás je ta nejzásadnější motivace komunikace. Vysvětlit lidem, proč to děláme, a co dostanou, když bude úspěch.

Jste na podřízené přísný? 
Přísný? To bych neřekl. Spíš se snažím být férový. Snažím se, aby viděli z mojí strany vstřícnost, a snažím se s lidmi komunikovat. Když udělají nějakou chybu, tak se jim snažím vysvětlit, že tak to dělat nemůžou a vysvětlím jim, jak to mají udělat jinak a lépe. Že bych třeba křičel, tak to fakt ne.

Jezdíte na školení jako vedoucí? 
Nedávno jsem absolvoval v Opavě školení manažerských dovedností. Nebylo to to přímo o komunikaci, ale o stres managementu a vyjednávání. Moc se mi to líbilo, myslím, že taková školení jsou pro nás hodně důležitá.

Co váš osobní život?
V práci jsem hodně, ale na osobní život si čas udělám. V dubnu se mi narodilo první dítě, mám dceru Rozárku. Partnerka by ráda, abych byl doma co nejvíce, ale vysvětluji jí, že to není možné, abych byl doma ve tři hodiny, protože nedělám v továrně, ale dělám s lidmi. Snažím se ale odjet tak, abych se se alespoň dvě tři hodinky denně věnoval rodině.

Jak trávíte volný čas? 
V současné době asi nejvíc s rodinou, ale také hraji amatérsky fotbal a stolní tenis. Když se sejdu s tátou, tak mluvíme jenom o poště nebo o sportu. Přítelkyně a maminka už ta naše témata nemůžou vystát, ale tolerují nás.

Nechcete, aby vaše dcera jednou pracovala na poště? 
To je ještě dlouhá doba! Ale až jednou třeba bude studovat, tak bych byl rád, aby šla třeba na brigádu na Českou poštu, myslím, že jako zkušenost do života je to k nezaplacení.

Kdybyste měl někomu říct, proč je dobré pracovat na poště, co byste mu řekl? 
Dneska se lidi ptají jenom na peníze, já říkám, že na České poště je do určité míry volnost. Jde do práce na půl sedmou, připraví si na doručení zásilky a jak je rychlý a má hotovo, tak může jít domů. A má čistou hlavu. Další velká výhoda je práce pouze na jednu směnu. Tady v Boleslavi mají firmy většinou práci na směny, v tom můžeme skvěle konkurovat.

Jste pyšný na to, že pracujete na České poště? 
Já na to pyšný jsem. Bohužel v médiích a očích veřejnosti je Česká pošta pořád nějak očerňována, z čehož nemám radost. Když se bavím s kolegy, tak se hodně bavíme o novém řediteli a upínáme se k němu, že dokáže dobré jméno pošty zase pozvednout.

Rychlý Proustův dotazník:

Jaká je vaše nejvýraznější vlastnost?
Vstřícnost.
Co oceňujete u svých přátel?
Férovost.
Vaše oblíbená činnost?
Sport.
Vaše představa dokonalého štěstí?
Harmonická rodina.
Kde byste rád žil?
Tady.
Vaše oblíbená barva?
Modrá.
Váše oblíbené zvíře?
Pes.
Vaše oblíbená květina?
Tulipán.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo a pití?
Pivo a čínské nudle.
Co nejvíce nesnášíte?
Nemoci obecně.
Pro jakou lidskou chybu máte největší pochopení?
Milosrdná lež.
Jaké je vaše oblíbené životní motto?
Ráno moudřejší večera.

Text a foto: Mercedes Wimmerová, sekce Rozvoj Lidských Zdrojů